Geneticko-genealogická analýza DNA

 

Na úplném vrcholu stromu si můžeme představit genetického „Adama“ – prapředka, do jehož DNA na Y chromozomu se v průběhu tisíciletí zaznamenávaly

mutace, na základě kterých odlišujeme jednotlivé haploskupiny.

 

     Geneticko-genealogická analýza DNA mužských linií je zaměřena na nerekombinu jí cí část chromozomu Y (NRY, Non-re -

com bi ning region of the human Y chromosome). 

Ostatní páry chromozomů 1–22 a chromozom X si mohou mezi sebou při rekombinaci vyměňovat genetickou informaci.

Tato část chromozomu Y obsahuje jadernou DNA, která se nalézá pouze u mužů a dědí se výhradně po paternální linii, tedy z otce na syna,

podobně jako u nás rodné příjmení. Tento systém přenosu dědičné informace tak vytváří nepřerušenou spojnici mezi generacemi a může

být velkým pomocníkem při rekonstrukci rodinné historie.+

     I když představuje chromozom Y pouze 0,38 % celkové DNA obsažené v lidské buňce a je nejmenším ze všech chromozomů, obsahuje

největší nerekombinující blok DNA v lidském genomu (přibližně 58 milionů párů bází) a je proto vhodným „záznamovým zařízením“

genetických změn.

Genetické studie ukázaly, že v určitém okamžiku vývoje lidstva se velikost efektivní populace snížila na necelých 3 000 jedinců, což bylo příčinou, 

že se do dnešních dnů zachovala pouze jedna hlavní „adamovská“ varianta Y chromozomu.

Genetický „praotec Adam“ žil asi před 60–90 tisíci lety v Africe.  Je též někdy nazýván  nejbližší společný předek). 

     Všichni muži v sobě mají kousek jeho DNA. Chromozom Y u dnešních mužů se však od původního „adamovského“ liší o všechny dědičné změny

(mutace), které na chromozomu Y v průběhu věků vznikly. Skutečnost, že pro genetického praotce bylo zvoleno jméno Adam, je však poněkud zavádějící.

V žádném případě to neznamená, že by v Africe žil jen jeden muž. Současně s ge ne tic kým Adamem žila celá řada mužů, pouze nelze nalézt jejich genetickou stopu v současné populaci. 

 

Genetická genealogie – sledování rodových linií pomocí analýzy DNA

I. Chromozom Y

„Žádný člověk nemůže poznat cíl své životní pouti, pokud se nedozví,

odkud přesně pochází a jak se dostal na své současné místo.“

Maya Angelou (americká básnířka)

 

Co lze z genealogického hlediska určit pomocí analýzy chromozomu Y?

Zda mají různí jedinci mužského pohlaví stejného předka;

zda jsou dvě nebo více osob mužského pohlaví se stejným, stejně znějícím nebo významově stejným příjmením spřízněny přes společného předka;

kolik různých společných předků má daná skupina osob (např. všichni nositelé příjmení Vaniš);

do jaké rodové linie (haploskupiny) náleží určitý haplotyp Y chromozomu a kde tato linie vznikla (např. na Blízkém východě);

analýza výskytu nové mutace chromozomu

Y může být použita pro odhad stupně separace mezi jednotlivými muži, a to z hlediska počtu generací, které uplynuly od této mutace.

 

 

 

 Díky zpracovaným rodinným genealogiím a záznamům v Berní rule z r. 1654 lze  vypočítat mutační rychlost STR markerů pro jednotlivé

haploskupiny chromozomu Y a zjistit tak, v jaké době žil prapředek – zakladatel rodové Y linie. Pokud se následně vloží haplotyp Y určitého klanu do veřejně dostupné databáze (např. www.ysea rch. org, nebo www.yhrd.org), je možné v případě běžnějších haploskupin nalézt poměrně velké množství osob se stejným či podobným haplotypem, ale s různým příjmením. Pokud se např. haplotyp osoby nalezené v databázi shoduje s haplotypem vyšetřované osoby ve všech 17 testovaných lokusech, znamená to, že existuje 50% pravděpodobnost společného předka před 10 generacemi a 80% pravděpodobnost před 24 generacemi. Pokud se však zjistí shoda pouze v 16 ze 17 lokusů (rozdíl mezi dvěma haplotypy v jednom z testovaných lokusů nazýváme genetickou vzdáleností 1), 

časový interval, kdy měli tito dva muži společného předka, se prodlužuje. V tomto případě měly porovnávané osoby s 50% pravděpodobností společného

předka před 25 generacemi.

Obecně pak platí, čím vyšší počet testovaných a porovnávaných lokusů, tím přesněji lze určit počet generací ke společnému předkovi.

Pomocí analýzy DNA metodami genetické genealogie můžeme zjistit zajímavé informace o mužských rodových liniích, zejména o místě jejich vzniku, ale třeba

i nalézt v současné populaci „bratrance“, se kterými sdílíme nejen stejné či podobné příjmení, ale i stejný nebo podobný chromozom Y.